Bylo, nebylo,
za devatero řekami, mnoha utopenými loděmi, za hrncem plným zelenomodrého guláše se rozkládalo do široka, do daleka Karlovo království.
A nebylo to království ledajaké.
Vybudováno na pevných základech absolutní poslušnosti a za použití cenných zkušeností vojenského provianťáka až do našich dob odolává zubu času i snahám jej jakkoli změnit.
Není třeba nic měnit, vše co se stalo, nelze již odestát.
Naše pivní pupky hovící si nyní v teple pod hospodskými stoly mnohokrát pocítily řezavou nesmlouvavost ledového vichru z hor, když Karel zavelel : „Hněte s sebou, žene se sem nějaká slota…………..“ a hnal nás nocí plnou běsů neznámo kam.
Naše žaludky, nyní k prasknutí plné vybraných pochutin, stokrát obracely kyselou bonparu – jediný zdroj energie, poskytnutý k obědu po dlouhých hodinách úmorného pádlování.
Naše myšlenky svobodně poletující v dutinách hlavy byly mnohokrát mučivě zotročeny příkazy Nejvyššího, postrádající reálného smyslu, a tělo zbaveno téměř všech sil zemdleně plnilo tato přikázání.
Co to bylo za mocné kouzlo, které jak výše uvedeno, dokázalo zotročit mladé, alespoň částečně příčetné muže tak, aby vykonávali to, co by jindy nikde a nikdy nečinili ? Aby se plácali po kolena v bažinách, spali ve smrdutých stanech s vydrolenou podlážkou, do svých útrob lili hektolitry uzeného čaje magoráku, vstávali za zvuku šustících igelitových pytlíků, donekonečna rozkládali, sušili a skládali stany, spacáky, celty, batohy?
Co to bylo za sílu, která je nutila strmě stoupat na každý je trochu vyvýšený terénní bod s plandavými pytli na zádech, kterým název kletr ani trochu neslušel ?
Co to bylo za somnambulní stav, který umožnil dlouhé pochody s erární soustavou bedniček, krabic a konzerv, na každé větší zastávce namáhavě přeskupovaných, protože si žily vlastním, nezávislým životem?
Co to bylo za zvláštní stav transu, který bránil řvát zlostí, když většina ze zásob a konzerv jež se s námi podívala na ty skoro nejvyšší hory v Evropě a poznamenána pouze absolvovanou dlouhou trasou a mírnou korozí, mizí opět v bezedných regálech Karlova potravinového skladu?
Ten stav, to zvláštní pouto mezi trýznitelem a trýzněným, mezi tím kdo ví a mezi tím, kdo si myslí, že ví, trvalo celou tu krásnou dobu našeho dlení mezi Havrany.
Karle, díky.
Je či bude:
Tak jak jsme na tom s kronikou?
Dostal jsem email od Bernarda Panuše, který by rád nahlédl do oddílových kronik. On sám chodil do oddílu zhruba v letech 1985-1990.
Pokud vím, je kronika jedna, velká. Ta je již více než 2 roky naskenována více o tom zde A tím asi proces její digitalizace a zpřístupnění usnul….
Pokyny k letním táborům
Ahoj Vašku,
funguje ještě někde fotoarchiv vodáckého oddílu? Rodiče našli doma pár dokumentů týkajících se letních táborů z let 1988-1992, posílám v příloze. –
zdraví Pavel Č.
Pavle, díky!
Pár fotek s Karlem
Ahoj Vaclave ,
Zpráva pro všechny kamarády z TOP Havranů:
Hlásím, že základní skenování naší kroniky dnes dokončeno a kronika opravena, aby přečkala opět několik let listování / zapisování.
Naskenování všech popsaných stránek (593) je však jen počátek práce. Myslím, že dalším cílem je vytvoření jakéhosi elektronického rejstříku našich výletů, abychom v něm mohli všichni pohodlně a rychle vyhledávat. Někdo akce, někdo kde všude byl, jiný kdo je na fotkách.
Musím poznamenat, že po stránce kronikářské jsme to moc dobře nevedli. Stránky nebyly vůbec očíslované! Někde chybí datum, jinde vůbec název akce, nevedli jsme seznam účastníků. Lecos se dá rekonstruovat z textu nebo vzpomínek. To však vyžaduje všechno přečíst a zaznamenat. A to bude práce kolektivní. Když nás bude 20, tak na každého vyjde cca 30 stran a to už se dá zvládnout. Za tím účelem je připravena tabulka v excelu a každý do ní zanese analýzu svých 20 stránek. Vytvoříme z toho jednu databázi a tu můžeme používat při prohlížení / vyhledávání v kronice.
Kdo se chce zúčastnit – napište mi na adresu archkucera@volny.cz a já vám pošlu vždy cca 10 skenů + tabulku, aby to velikostí prošlo mailem.
Tuto zprávu pošlete dále!
Kája / Satan / Kukuč